Dalo by se říct že ve sebelítosti mám praxi , vlastně sama sebe lituju každej den ... Ale stejně mě pořád něco nového překvapí . I když vlastně znám už všechny druhy sebelítosti je ten kterej právě prožívám ten nejhorší , Přítom se mi to stává každej den . No zkrátka O5 sem se zabouchla ( já to slovo tak nenávidím) Ne nejdřív ten pak ten a pak zase ten a teď TEN ! Chápejte že jméba zrovna říkat nebudu .. A víte co ? Hruza mě vždycky překvapí na spolužácích ! Tam totiý vždycky zjistim kdy TEn dotyčný dodělá školu a vypadne na vysokou ! HA ! A v tom je ten háček , nejdřív to bylo za 5 let - to sem byla klidná , pak za 3 roky a to mě málem mohl trefit šlák a teď si představte že tam stojí za 2 roky , co to semnou asi udělá ?Sem zhroucená,ufňukáná , je mi zima , a celá se třesu (no dobře tak trochu přeháním , ale jenom trochu )a to nejhorší nechce mi to vypadnout z hlavy ! A(T už dělám cokoliv . Když sem poté hrůze vypla počítač a šlá dolů za mámou , sem tam ani 10 minut nepřetrvala , a teď zase sedim u pcčka a přemýšlím proč to semnou vždycky skončí takhle ?! Jasně prostě sem emocionálně na dně ! Prej že sem maniodepresivní , což známená že sem chvílemi hrozně moc šťástná a pak zase uplně zřícená na dně ! Pfff ...Lidi nechce se mi přemejšlet .. a snaď už ani žít ... DOPRDELE ... To prostě muselo ven ... No nic ..Pomalu se utápím v sebelíosti a ani mi to nevadí ...
Jak říkám pro vás život začíná a pro mě právě končí !
